Houba chvilky

Dnešek byl ve znamení "houba chvilek". Kdo neví, co to znamená, koukněte na článek. Začala to Renča. Přišla k nám do pokoje. Mi měla zapnout motomed a pak se věnovat Terce. No tak mi pozapínala popruhy, podložila nohy a...a nic, nezájem :-D. Už byla myšlenkama jinde. Tak jsem se připomněla. Ehm Reni, ne že bych si stěžovala, ale zapneš mi ten motomed? Ono přece jen když vám nohy visí ve vzduchu a nic se neděje, tak to nemá efekt. Je fakt, že v opačném případě se to stává často - jako že motomed skončí a pacient dál visí, protože se buď nestíhá nebo se na něj zapomnělo (že Gabi? :-D). Tam už alespoň nohy a stroj odvedli svou práci. Není to nějak nepříjemná poloha, že pacient klidně i usne. Jo někdy i při cvičení a to pak motomed jede na prázdno.

No o další houba chvilku jsme se postarali my s miláčkem. Byla to taková houba chvíle dva v jednom. Maty mi volal z pošty. Dovolali jsme se až na potřetí, protože jsem ho neslyšela. Už jsem byla naštvaná a obviňovala mobil, když jsem si všimla, že mám v mobilu napojené sluchátka. Ono když je nemáte v uších, tak se nemůžete divit, že neslyšíte...stane se noo. No a teď k Matymu. Ten mi volal kvůli tomu, jestli mi jde pro dopis nebo pro balík, ať ví, co zmáčknout. Ehmm zlato jdeš pro plavky co jsem si objednala, takže pro dopis asi ne. Smál se. Prý zapomněl, pro co to vlastně Jde. Takže tak. Každý mívá své houba nebo blond chvíle. A copak houbovitého se přihodilo vám?

Jak jsem včera psala, že tady mají na všechno čas, tak jen další příklad. Terce se pokazila před několika dny polohovací postel. Přišli dva opraváři ve stylu Pata a Mata. Sice zjistili co s tím je, ale nic se nedělo. Objednala se prý nějaká součástka. Včera dopoledne slavnostně konečně přišli postel opravit a dali jí zatím jinou, starší, náhradní. Oprava měla trvat dvě hodiny. Máme pátek večer a co myslíte? Správně. Postel nikde.