Klesáme
Noha. Jeden den mi Gabča na tu mojí nateklou nohu dala tejpy. Na otoky prý skvěle pomáhají. Což o to, ony by i pomohly, ale na mojich nohách prostě držet nebudou. Gabka si s tím tak pěkně vyhrála a večer už se mi začaly odlepovat. A bohužel nejsem Copperfield, abych je tam udržela silou vůle. Tak alespoň dál mažu Liotonem no. Ale dneska při měření je zase o malinko menší. Rozdíl v obvodu stehen už je tak "jen" 6 cm. Hlavně, že otok klesá. Klesá - teď jsem si vzpomněla na Dorotu Máchalovou, jak se čerti radovali, že jim klesá a zůstane s nima v pekle.
Pozornost. Připravila jsem si pro ty moje dvě oblíbené terapeutky malý dárek. Gabča tu totiž od příštího týdne není, tak už se s ní musím rozloučit. Objednala jsem jim klíčenky na míru. Gabči s motivem Hulka a Renči s motivem houby. Myslím, že jsem ještě nepsala, jak holky k přezdívkám přišly. Tak teď to napravím. Začnu Renčou. Bylo nebylo jednou jsme se takhle ve čtvrtek sešli h vaření a Renča nám vyprávěla vtip - Blbec jde do lesa. Vidí houbu a říká: "Hele, houba, já do ní kopnu." A houba odpoví:"Ne,ne, nekopej do mě, když do mě nekopneš, splním ti tři přání." "Tak jo, chci být chytrej." "Bink." "Panebože, já jsem chytrej, to se z toho poseru." "Bink." "Panebože, já jsem se posral, to jsem ale blbec." "Bink." "Hele, houba, já do ní kopnu!" No a já jelikož se ráda směju, tak jsem z toho měla Vánoce. Chvíli na to Renča něco pomotala a udělala ze sebe blbce. A já na to - no jo, houba! Povýšila jsem vtip na novou úroveň a houba se stala takové heslo pro jakoukoliv blbost, přeřek, kiks. No a Renči už ta přezdívka zůstala. Toto je ta chvíle, kdy mě mrzí, že v psaném projevu ro nevyzní tak vtipně, jak to ve skutečnosti bylo. No a teď ke Gabči. Její přezdívka vyplývá z její práce. Kolikrát se chuděrka zapotí více, než pacient. No tak z toho prostě vznikla taková naše věc, že je silná jako Hulk. A když mi teď nateklo to stehno, tak si z ní dělala prdel i doktorka. Co prý se mnou vyváděla. No Hulk v tom byl zrovna nevinně. No každopádně holky se klíčenkám smály a měly radost, takže splnily účel.
Zkažený sen. Nevím, čím to je, ale vždycky, když se mi zdá o miláčkovi, je to nějaký špatný sen a žádná lovestory, kde k sobě zpomaleně běžíme po pláži při západu slunce. No a jedno ráno se mi zdál pěkný sen, kdy jsme se vydali do města na procházku a večeři. No nemohla jsem si sen v klidu dosnít, protože zrovna do pokoje vtrhla vizita a sen mi naprosto neslušně přerušila.
Zase někdy. Dneska byl poslední den, kdy jsem cvičila s Hulkem. Od pondělí má dovču, takže už se neuvidíme. poslední dny teda budu trávit s někým jiným. Na rozloučenou jsem dostala masáž a odblokování krku. Na chvíli se mi potom sice udělalo hůř a musela jsem si vzít prášky, ale potom to polevilo a bylo mi fajn.
Marnotratnost. Dneska jsem si udělala radost a koupila jsem si plavky a dvoje legíny. Ne že bych oboje nějak nutně potřebovala, ale co no. A jestli budu pokračovat dál v rehabilitaci a někam ještě pojedu, tak přece musím v čem cvičit, no ne? A navíc nemůžu za to, že nákupy na netu jsou tak jednoduché a pohodlné...a ten výběr.
Sklerotici. Dneska za mnou přijeli Maty a mamka. Maty mi volal, že si opět zapomněl roušku, a tak jsem mu jednu musela dovézt ke vchodu. Mamka to samé. Ale vezla mi čisté prádlo, kde jedna rouška byla, tak si ji vzala. Mamka mi ji tu pak nechala, ale Maty mi s ní zase odjel. No ještě pár návštěv a už zase nebudu mít žádnou.