Malý krok

Málem policejní eskorta. Když jsem ráno jela do práce a celá ufuněná už jsem byla skoro u tramvaje, tak jsem chtěla přejet přes takovou hnusnou křižovatku. Jela jsem po cestě a najednou u mně zastavujou policajti. No ty vole už jsem myslela, že dostanu pokutu nebo co. Už už jsem se chystala nasadit co nejnevinnější výraz, ale policajt mě překvapil. Prý jestli něco nepotřebuju. Tak jsem mu vysmátá řekla, že ne, že jedu jen na přechod a tramvaj. 

Pomoc tam, kde ji nečekáš. Jela jsem domů z práce a nastupuju do tramvaje. Seděla tam cikánka s kočárkem. Nejenže Když mě viděla, tak hned uhýbala s kočárkem (některé musí upozornit až řidič nebo já), ale čapla vozík a pošoupla mě po plošině nahoru. Vystupovaly jsme na stejné zastávce, tak houkla na řidiče, že nemusí dávat plošinu dolů a pomohla mi z travaje. 

Malý krok pro člověka, ale velký krok pro naši rodinu. Aneb dneska jsem sama povysávala. Byla doba, kdy jsem zvládla vysát stylem jedna berle v jedné ruce a rukojeť vysavače v druhé. Pak to nějakou dobu nešlo, protože jsem měla slabší nohy a dneska jsem se hecla a tadaaaaa. Hotovo. Ale zas nemůžu přehánět. Když Maty zjistí, že to zvládnu, tak už ho k tomu nedonutím. 

Milé překvapení. Dneska mi šel Maty naproti a říkal, že nám přijde balík. Jeho mamka nám poslala mikulášskou nadílku. Šli jsme ještě nakoupit a když jsme přicházeli, tak nám zrovna vezli balík. Dostali jsme adventní kalendář od Mix it. To se bude zdravě mlsat. 

Ten náš hafan je fakt poděs. Většinou je to "tatínkův" kluk a bez Matyho nedá ani ránu. Ale jsou i chvilky, kdy dá přednost mi. No nejlepší to je, když jsme sami doma. To se nemůžu nikam hnout, aby mi nebyl v patách a div mi nepodrazí berle. Ani nemůžu vylézt z vany, protože je tam uvelebený na koberečku, což když jsme doma všichni nedělá. Musím teď mít do koupelny otevřené dveře, protože nám rupla žárovka, tak ať mi tam svítí z chodby.