Sníh neee

První pracovní týden byl docela v pohodě. Ten druhý už je komplikovanější. Když jsme včera s Matym vyráželi na zastávku, ta nadílka co tam na nás čekala mě fakt nepotěšila.

Mohla jsem se sice domluvit na home office, ale jednak jsme v práci měli mít takové menší školení a taky se mi nechtělo na poslední chvíli řešit, že nedorazím.

Na zastávku jsem se vezla a měla jsem to bez práce. Zato Maty si v tom sněhu máknul. Říkala jsem si, že od zastávky k práci to nějak zvládnu. Haha...nezvládla.

Od zastávky jsem ujela sotva pár metrů a dojela jsem. Obruče kol obalené sněhem a břečkou mi prokluzovaly a přední kola se bořila do sněhu. Už to prostě nešlo dál. Naštěstí mě zachránila kolegyně. Stihla jsem jí zavolat a vystoupila kvůli mě o zastávku dřív  a pomohla mi. Jenže sama má chudák problémy se zády a ani pro ní nebyla jízda jednoduchá. Kus jsme tedy jely po cestě. Auta nás hold musela objet a jako pomstu nás ohodila tou hnusnou břečkou. 

No prostě skvělá cesta do práce. A ta spoušť, co jsem vozíkem nadělala. Jak z vozíku postupně odpadávaly hroudy špinavého sněhu, dělala jsem pod sebou všude bordel...bylo mi to blbé vůči Jarmilce, která tam uklízí. Ta se jen smála a brala to sportovně. Jen jsem se modlila aby na tom někdo neukloul a nerozbil si hubu dřív, než to setře. O mokrých kobercích raději ani nemluvím.

Ve firmě máme ještě jednoho vozíčkáře a nevím, jak to teda zvládl on. Ani nevím, jestli byl včera vůbec v práci nebo to vzdal, což jsem měla udělat i já.  Dnes a zítra už pracuju z domu. Ať žije home office!

To tedy k mojí cestě do práce. Dále jsme měli doma veselo. Včera ráno jsem totiž hned žhavila mobil a volala SOS mamce, že mě musí vyzvednout z práce, protože ráno jsem si fakt nechtěla zopáknout. Naštěstí mohla. Mě vyzvedla ve 12 a ona měla ve 14 domluvenou návštěvu kousek od nás a tak u nás počkala, ať nejezdí sem a tam. U nás ale Maty zrovna měl kolegu z práce a dělali online testy a prezentace. Jenže když jsme vešly do bytu a otevřely dveře do obýváku, tak tam Migoš vletěl a rozházel jim všechny materiály, co měli kluci na sedačce a na stole. Vzduchem lítali papíry a do toho měli zaplé kamery, takže tam byl vidět letící Migoš. Byl to test, takže neměli být spolu a radit si. Celou dobu nebyl problém, ale ten náš poděs jim to málem překazil. Naštěstí si toho nikdo nevšiml. Dovedete si ale představit ten cirkus. V tu chvíli jsem nevěděla, jestli se mám víc smát nebo se za něho stydět. Oba už ale stejně končili, tak malé zpestření nevadilo. A testy oba zvládli, takže mám doma makléře - profesionála.