Rodinka dojela

07.05.2021
Nějakou dobu od benzinky byla cesta v klidu. Pak ale přišly serpentiny, kopečky, no prostě děs. A pravá strana auta (já a mamka) střídavě řvala a levá strana (taťka a Maty) se nám smáli. 

KONEČNĚ jsme dorazili do cíle a přišla chvilka seznámení Miga a Huga. Překvapivě to šlo hladce. Hugo byl nadšený z vozíku a byl strašně zvědavý, co je to za divnou židli. Jen je štěstí, že to je u Monči tak velké, protože s chodítkem je to tu o hubu (nevím, který ze psů by mě porazil dřív), tak tu drandím na vozíku.