Chčije a chčije

13.10.2020

Jeden den jsem si po dlouhé době napustila vanu. Jako ne že bych byla čuně a nemyla se, ale sprchuju se. No ale prostě jsem byla nějaká promrzlá, tak jsem si dala vanu. Maty nebyl doma a jelikož si vždycky nechávám dveře do koupelny otevřené, Migo mi dělal společnost. Pěkně se u vany uvelebil na koberečku a bylo nám fajn. Po chvilce vypustil ticháčka a koupelnu zaplnil puch. Dík Migo no. Po dlouhé době koupel a takhle mi ji ovoníš.

V neděli jsme byli na nákupech a já jsem si na hnusné a sychravé dny pořídila pláštěnku. Takové pončo, které mi na vozíku kryje i nohy. Jako jo, koupila jsem si ho, ale to neznamená, že jsem ho hned v pondělí chtěla vyzkoušet. Sakra to nemůže fungovat deštníkový zákon? Že když ho máte s sebou, nezaprší a když ho náhodou zapomenete doma, spustí se slejvák.

V pondělí jsem musela na pracák. Taťka byl tak hodný, že mě tam v tom hnusném počasí hodil. Nevěděla jsem ale, že mají jen dopoledne a od jedné jen pro objednané. No když už jsme tam byli, tak jsem paní dole u vchodu kecala, že objednaná jsem a v pohodě nás pustila. Rozčilovalo se tam spousta cikánů, kteří měli smůlu. No došli jsme teda ke kanceláři a sranda byla, že paní, ke které jsem šla údajně vyřizovat, tam ani nebyla. Její kolegyně to se mnou teda vyřídila a bylo to.

Hnusné počasí nepřeje ani sociálním kontaktům. Měli jsme jít s Domčou venčit ty naše hafany, ale v tomhle hnusu těžko. Ne nadarmo se říká, že by ani psa nevyhnal. Jejich holky ani náš bobek se ven rozhodně nehrnuli.

Po tom, co jsem se v práci polila kafem, které nemám na vozíku jak převážet a nechce se mi pořád nikoho otravovat jsem to vychytala. Koupila jsem si takovou menší termosku, kde si kafe vždycky přeliju, zašroubuju a voila, mám kafeee. S vodou to je stejné. Menší flaška, napustit, zašroubovat a jede se do kanclu.