Po svých

Rebelka. Jeden den jsem ráno musela na záchod zrovna, když chodila vizita. Stejně je to jen šaškárna a doktorům je si myslím jedno, že jsem chyběla. Později, když nám sestřičky nosily léky, tak mi říkaly, že mě vrchní při vizitě postrádala. Na to jsem jim odpověděla, že to přece musí každý doktor pochopit. Doktoři prý jo, ale...podívaly jsme se na sebe a začaly jsme se smát. To ale byla narážka na vrchní, která všechno až moc žere. Tak mám teda černý puntík no. :-D

Vajíčka s vajíčky. Jeden den jsem měla strašnou chuť na vajíčkový salát nebo pomazánku. Když jsem byla dole, zašla jsem si teda do obchodu a koupila si pomazánku, že si jí dám k večeři. No jako na potvoru zrovna byla vajíčka natvrdo. No tak jsem měla vajíčka s vajíčky a chuťové buňky byly uspokojeny.

Překvapení. Když jsem měla jeden den jít s Renčou trénovat chůzi, vzaly jsme berle a šly až dolů k automatům na kafe. Šla jsem dolů s berlema poprvé. Došly jsme tam a na chvíli se posadily. A Renča nám koupila kafe. Byla jsem překvapená, že má čas. Prý to bylo plánované a byla to odměna za to, že jsem došla. Bylo to fajn.

Každá svůj. Ve čtvrtek nám na pár dní odjela domů Silva z vedlejšího pokoje a nikoho tam nedali. Takže s Dášou máme k dispozici každá jeden záchod. Můžeme trůnit najednou :-D. Je to pohoda, když nemusíte na nikoho čekat a nikdo nemusí čekat na vás.

Po svých. Dneska, když za mnou přijel miláček a mamka jsem za nima přišla s chodítkem. Do teď jsem jezdila dolů na vozíku. Byli rádi a alespoň mohli porovnat rozdíl před operací a teď. Poseděli jsme, pokecali a zahráli domino.